Jaké pivo pít v Praze: druhy českého piva a kam na ně

České pivo je téměř všude ležák, prodávaný podle stupňů, ne podle procent alkoholu, a do světa se nejvíc proslavilo díky Plzeňskému Prazdroji, pivu, které v Plzni v roce 1842 stálo u zrodu světlého ležáku. V Praze se stejné pivo čepuje dvěma způsoby: ze standardního sudu, nebo ve stále více podnicích přímo z tlakového tanku, do kterého přijíždí nepasterizované rovnou z pivovaru. Kromě běžné světlé desítky a dvanáctky přežívá v menším měřítku i skutečná tradice tmavého piva a vlastní várky v několika historických pražských pivovarech. Když víte, co znamenají stupně, jak se pivo dováží a jaké druhy existují, objednáváte si s jistotou a snáz najdete i něco jiného než pivo z nejbližšího výčepu u Staroměstského náměstí.

Ležák, značený stupni, ne procenty

Naprostá většina českého piva je spodně kvašený ležák a tradičně se značí stupni Plato, ne procenty alkoholu. Číslo udává množství cukru v mladině, tedy ve sladké tekutině z naslazeného ječmene, než začne kvašení, nikoli hotový obsah alkoholu. Nejběžnější jsou desítka, lehčí pivo na denní pití, a dvanáctka, plnější ležák, který lidé myslí, když si jen tak objednají „pivo“. Některé pivovary vaří i jedenáctky. Návštěvníci si občas pletou stupeň s procentem alkoholu, což není totéž, i když silnější pivo podle stupně obvykle vyjde i o něco silnější v alkoholu. Celní správa dodnes zveřejňuje roční statistiky výroby piva podle stupňů Plato, a svazy českých pivovarů opakovaně uvedly, že na úrovni EU není žádný konkrétní návrh na zrušení tohoto značení ve prospěch značení jen podle alkoholu, takže stupně budou nejspíš ještě dlouho součástí toho, jak se v Praze o pivu mluví a jak se prodává.

Plzeňský Prazdroj a první světlý ležák na světě

Styl piva, se kterým se české pivovarnictví nejvíc spojuje, se zrodil v Plzni, zhruba 90 minut od Prahy. Sládek Josef Groll uvařil první várku v tehdejším měšťanském pivovaru, dnešním Plzeňském Prazdroji, 5. října 1842, a veřejnosti se nalévala od 11. listopadu téhož roku. Všeobecně se uvádí jako první světlý ležák na světě, v době, kdy se v Čechách vařilo spíš tmavší, svrchně kvašené pivo. Styl se pak kopíroval tak často, že se slovo „pils“ nebo „pilsner“ začalo používat jako obecné označení pro světlý ležák po celém světě, a samotný pivovar si v roce 1898 zaregistroval ochrannou známku „Pilsner Urquell“, v překladu zhruba „ze zdroje“. Pivo, které si dnes v Praze objedná většina lidí, ať je na pípě jakákoli značka, je potomkem téhle receptury z roku 1842. Náš výlet z Prahy do Plzně a pivovaru Prazdroj zahrnuje prohlídku varny, historických sklepů a degustaci, spolu s prohlídkou zbytku města.

Tankové pivo: nejčerstvější nálev v Praze

V čím dál víc pražských podnicích se čepuje tankové pivo jako alternativa k běžnému sudu. Pivo nejede od pivovaru v sudech nebo lahvích, ale přijíždí cisternou a čerpá se do tlakové nerezové nádoby ve sklepě podniku, odkud se nalévá přímo na pípu. Protože je tank uzavřený a chlazený, pivo se nemusí pasterizovat, tedy zahřívat, jak se u lahvového a sudového piva běžně dělá, aby přežilo delší přepravu a skladování. Pasterizace tlumí chuť a vůni, a právě vynechání tohoto kroku je hlavní důvod, proč tankové pivo mnoha lidem chutná výrazně svěžeji. Ne každý podnik s tankem čepuje zároveň nefiltrované pivo, protože filtrace a pasterizace jsou dva různé kroky, takže nefiltrované pivo se prodává i lahvové, s odpovídajícím označením. Pokud podnik inzeruje tankové pivo, bývá to známka, že pivu věnuje péči, a vyplatí se zeptat, co je ten den na pípě, protože tanky se plní podle rozvozu z pivovaru, ne tak, aby byl pořád skladem každý druh.

Tmavé pivo a další druhy, které stojí za zkoušku

Světlá dvanáctka je jen část obrazu. Tmavé pivo se vaří z více druhů sladu, včetně karamelového a tmavě praženého, takže vychází plnější a jen s lehkou, vyváženou nahořklostí, ne s výraznou spáleninou. Často se srovnává s mnichovským dunklem nebo německým schwarzbierem, ačkoli čeští pivovarníci a pivaři ho vnímají jako svou vlastní tradici, a na celkové výrobě piva v Česku tvoří jen malý podíl, což je i důvod, proč se vyplatí po něm pátrat, ne ho čekat na každém rohu. Nefiltrované pivo si nechává kvasnice v nápoji, takže je zakalenější a má kvasnicovější, chlebovější chuť. Kromě Plzeňského Prazdroje je druhým mezinárodně známým českým pivovarem Budějovický Budvar z Českých Budějovic, města, kterému se německy říká Budweis: pod tímto jménem se tu vaří od roku 1895, ve městě, kde se pivo vaří už od 13. století. Shodné jméno „Budweiser“ se zámořským, nesouvisejícím pivovarem je příčinou dlouholetého sporu o značku ve více zemích, a je to i jeden z důvodů, proč se Budvar v různých částech světa prodává pod různými názvy.

Historické pražské pivovary, které stojí za návštěvu

Dvě pražské adresy nabízejí pivo se skutečným nárokem na historii přímo ve městě, bez nutnosti výletu. U Fleků v Novém Městě odvozuje vaření na stejném místě od zdokumentovaného nákupu domu v roce 1499 a vaří jen svůj vlastní tmavý ležák, nikde jinde na světě, což dokládá i vlastním pivovarským muzeem na místě. Jestli je skutečně nejstarší minipivovar v Evropě, je mezi pivními historiky sporné, ale rok 1499 i nepřetržitá vlastní receptura jsou dobře zdokumentované. Ve Strahovském klášteře, nad městem na Petříně, se pivovar na tomto místě připomíná už od přelomu 13. a 14. století, s vlastní varnou postavenou ve 20. letech 17. století. V roce 1907 zanikl a většinu 20. století stál nevyužitý, než se areál kláštera zrekonstruoval a kolem roku 2000 tu znovu otevřel funkční minipivovar, vařící ve měděných kádích v bývalé kočárovně. Obojí se snadno spojí s prohlídkou okolí, Strahov s knihovnou a Petřínem, U Fleků s procházkou Novým Městem.

Jak může pomoct PraguePrivate

Zjistit, který podnik má ten den tankové pivo, který pivovar je skutečně otevřený návštěvníkům a jak návštěvu pivovaru zasadit do zbytku programu v Praze, vyžaduje místní znalost. PraguePrivate nabízí přesně tohle: poradenství a koordinaci. Program poskládáme, termíny potvrdíme s místními týmy, které jednotlivé části zajišťují, a zůstáváme jediným kontaktem před cestou i během ní. Naše degustační prohlídka české kuchyně a piva vás s průvodcem s licencí zavede do tradičního podniku na tankové pivo, do bufetu na chlebíčky a do restaurace, která vaří postaru, a na delší den ji můžeme spojit s výletem do Plzně a pivovaru Prazdroj. Pokud si raději vyberete podniky sami a budete chtít jen zajistit stůl v oblíbeném místě, poradí si s tím naše rezervace restaurací, a to, co k pivu jíst, popisuje náš průvodce českými jídly v Praze.